Kostely

Kostel patřil řádu sv. Augustina, který do České Lípy přišel r.1624. Zakládající listina nese datum 12. března 1627. Iniciátorem založení kláštera byl osobní kaplan Albrechta z Valdštejna augustinián Paulus Konopeus. Současně se založením kláštera nechal Valdštejn zřídit latinskou školu, seminář a tiskárnu.Dokončení stavby kláštera se však Valdštejn nedočkal, protože byl 25. února 1634 v Chebu zavražděn. Dostavba kostela proběhla až za hraběte Viléma Kounice. Kostel Všech svatých byl vysvěcen až 1.listopadu 1707 provinciálem řádu P. Pelikánem.

Při požáru 12.5.1820 shořela značná část původně cibulovité věže kostela. V následujících letech již nedošlo k její dostavbě. Klášterní kostel byl 9. července 1927 povýšen na Baziliku minor - na papežský kostel, jak ukazuje znak papeže Pia XI. nad vchodem do Baziliky.

Popis

Kostel je orientován od severu k jihu. Je dlouhý 34.60m a široký v presbytáři 10m, v lodi 13.20m. Je vysoký 20m. Klenba je valená, dlažba z pískovce. Nad vchodem do Baziliky je uprostřed socha sv. Augustina, nalevo sv. Tomáše z Villanovy, napravo sv. Ambrože.

Hlavní oltář

Kombinace mramoru a dřeva. Hlavní obraz znázorňuje sv. Augustina ve slávě nebeské spolu s českými patrony. Nad ním je obraz Krista jako soudce při posledním soudu. Zcela nahoře drží andělé znak řádu augustiniánů. Po stranách hlavního obrazu jsou postavy řádových světců sv. Mikuláše Tolentinského a sv. Viléma.

Kazatelna

Kazatelnu nechal zbudovat prelát Heubner z Českého Krumlova. Je ozdobena sochami čtyř evangelistů a na stříšce sv. Augustinem, u jehož nohou drží andělé znak řádu.

Oltář u kazatelny - Panna Maria Potěšující

Obraz je od italského malíře Antonia Dardaniho z Bologne. Po stranách obrazu jsou sochy dvou řádových světic.

Oltář vpravo uprostřed - sv. Anna

Hlavní obraz znázorňuje tzv. velkou svatou rodinu s ústřední postavou sv. Anny. Obraz namaloval J.J.Heintsch a samotný oltář byl pořízen z milodarů věřících. Po stranách obrazu jsou dvě sochy světic a nad ním socha sv. Václava.

Oltář vpravo u vchodu - sv. Rita

Pořídil jej neznámý dobrodinec. Po bocích obrazu jsou sochy sv. Josefa a sv. Jana evangelisty. Nahoře nad obrazem socha Panny Marie - Neposkvrněného početí. Pod obrazem ve skleněné rakvi je socha ležící světice.

Oltář nalevo u vchodu - Panny Marie, Matky dobré rady

Postaven v letech 1717-1723. Při požáru 1787 shořel a byl nahrazen oltářem, který pochází ze zrušeného kostela P. Marie Na šancích v Praze. Na velkém obraze je sv. Mikuláš Tolentinský, dole obraz P. Marie, Matky dobré rady. Po stranách oltáře sochy dvou řádových světců.

Oltář vpravo uprostřed - sv. Jan Nepomucký

Byl postaven Tobiášem Opitzem, arcijáhnem a prelátem pražské kapituly. Autorem obrazu Ignác Raab. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Vojtěcha sv. Prokopa. Oltář je překrásná řezbářská práce a je původní z doby před požárem.

Oltář vlevo vpředu - Snímání z kříže

Tento oltář dal pořídit hrabě Vilém Kounic.

Hrobka hrabat Kouniců a řádová hrobka

Před oltářem Snímání z kříže je hrobka rodu Kouniců. Ta byla při opravě r. 1914 otevřena a jsou v ní pochováni čtyři členové tohoto rodu. Před hlavním oltářem je hrobka členů řádu v letech 1704 až 1785 a jsou v ní též některé osoby, které se zasloužily o klášter. Rovněž tato hrobka byla otevřena v r. 1914.

V chrámové lodi jsou staré dřevěné lavice, z nichž přední dvě řady jsou umělecky vyřezávány a přečkaly též velké požáry. U vchodu po levé straně je vstup na kůr, kde jsou umístěny varhany, které postavil mistr Feller z Království u Šluknova. Křtitelnice pod kazatelnou pochází z doby 1. světové války.

Z přilehlých budov kláštera jsou nejpamátnější: Loreta z r. 1698 vystavěná Karlem Ferdinandem Valdštejnem podle vzoru Casa santa v Loretě. Stavitelův znak je nad vchodem do kaple. Stěny jsou vyzdobeny sedmi freskami ze života P. Marie od Antonia Dardaniho. Kolem Lorety jsou ambity s kaplí Svatých schodů z r. 1730. Na ambity na západní straně navazuje bývalá studentská osmiboká kaple Nejsvětější Trojice z r.1761. Oltářní obraz maloval Ignác Raab. Objekt ambitů s kaplemi patří k muzeu a není používán pro náboženské účely. Mimo areál ambitů na rohu Loretánské uličky je barokní socha sv. Jana Nepomuckého s Paladiem země české. V bývalé klášterní zahradě je lapidarium zachráněných barokních soch z Českolipska. Nalézá se zde též obelisk z r. 1756, který byl dříve umístěn Na Slovance v Železničářské ulici na památku nalezení uloupené monstrance z děkanského kostela sv. Petra a Pavla.

Tento kostel je druhým nejstarším českolipským kostelem. Byl založen mnichy kláštera cisterciáků z Plas (severně od Plzně) a za zakladatele kostela spojeného s probošstvím se pokládá 12. opat Gerard (1263 - 1286). Proboštové zde sídlili až do husitských válek.

Když se začalo v Lípě rozmáhat luterství, vrátili se cisterciáci zpět do Plas a pozemky byly předány českolipskému faráři s podmínkou, že jeho kaplan se o kostel bude starat a že bude klášteru odvádět nájem. O kostelík se však v těchto pohnutých dobách nikdo pořádně nestaral a ten r. 1580 znovu vyhořel. V letech 1582 - 1585 jej plasský opat s přispěním Berků opravil, ale majetek, který k němu patřil, zůstával stále v cizích rukách. Za stálých nepokojů kostel zůstával osiřelý a bohoslužby se v něm nekonaly. Po Bílé hoře byl majetek Berkům zkonfiskován a novým pánem se stal Albrecht Valdštejn. Ten se staral o rekatolizaci, povolal do Lípy augustiniány, založil gymnasium a měl v úmyslu podporovat probošství příjmy, aby v něm mohlo žít více mnichů. Jeho smrt 25.2.1634 však vše zmařila.

Když r. 1671 navštívil plasský opat Lípu, shledal špatný stav kostela a probošství. Probošství proto nechal znovu postavit. Dostal se však do sporu s tehdejším farářem a upustil proto od záměru usadit zde alespoň jednoho cisterciáka. Požádal zdejší augustiniány, aby v tomto kostele konali bohoslužby a v určených dnech se v něm modlili breviář. Vzdálenost České Lípy od Plas byla též příčinou častých sporů s majiteli panství.

Popis

Loď kostela je dlouhá 9.20 m , široká 7.70 m a je 6.50 m vysoká. Presbytář, zakončený polovicí šestihranu, je starý, gotický a je dlouhý 5.50 m a široký 6.50 m Na věžičce je zvon starý 400 let s nápisem: Ave Maria, gratia plena, Dominus tecum (Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou). Pozůstatky gotiky jsou boční vchod do kostela z budovy probošství, vchod do sakristie a hvězdicovitá klenba presbytáře. Kamenické značky na podezdívce oltáře byly při poslední velké opravě kostela r. 1972 převezeny do zdejšího muzea.

Socha Panny Marie je hlavního oltáře kostela Narození Panny Marie. Sochy sv. Václava a sv. Ludmily jsou ze začátku 19.století. Nad vchodem do sakristie je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého přenesená z kostela v Dobranově. Socha pochází z dílny Jiřího Pacáka. Poslední velká oprava v duchu liturgické reformy byla provedena tehdejším duchovním správcem P. Ivanem Pešou, OSA v r. 1972. Ten též umístil zmiňovanou sochu sv. Jana nad vchod do sakristie.

Již za krále Václava IV. stával na místě chrámu Narození Panny Marie malý kostel. Zakládací listiny chrámu byly potvrzeny generálním vikářem Janem z Pomuku, pozdějším sv. Janem Nepomuckým. Kostel byl zničen husity a také četnými požáry. Až roku 1710 byl přestavěn z dřevěné podoby do dnešní kamenné. Věž byla přistavěna až roku 1873. Z původních čtyř zvonů je nyní na věži jeden ze 17. stol., darovaný Karlem Ferdinandem Valdštejnem a dva další zvony.Během první a druhé světové války byly zničeny zvony, které zde byly umístěny ze zaniklého děkanského kostela, jeden až z roku 1553. Kolem kostela býval hřbitov. Na jeho místě se nyní nachází park.

První oltář vlevo s obrazem Spasitele od A. Roberta Leinwebera z České Lípy. Dále jsou na oltáři sochy sv. Františka Xaverského a sv. Jana Nepomuckého jako almužníka. Nad obrazem je plastický reliéf vidění sv. Antonína Paduánského.

Prostřední oltář vlevo je zasvěcen Panně Marii Sedmibolestné. Byl pořízen Michalem Karlem Kounicem. Obraz je malován na dřevě neznámým malířem. Původně byl na zdi jednoho domu, pak umístěn v dřevěné kapličce a v době protireformační, při vzrůstající úctě k němu, slavnostně přenesen do mariánského kostela.

Oltář u kazatelny, tzv. morový oltář. Roku 1680 na následky morové epidemie zemřelo v Lípě 520 lidí. Obraz je namalován holandským malířem Molem a znázorňuje panorama České Lípy a nedalekého vrchu Špičák. Na obraze vidíme lékaře Jänela, jak ošetřuje nemocné. Dále pak nemluvně u prsu umírající matky jménem Frinterové. Dítě se zachránilo a dožilo se vysokého věku. V oblacích nad městem vidíme sv. Rosalii. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Rocha se psem a sv. Šebestiána se šípy v těle. S původem tohoto oltáře souvisí též původ sousoší Nejsvětější Trojice, tzv. morového sloupu na náměstí. Ten byl postaven r.1682 sochařem Kristiánem Ulrichem ze Žitavy. V rozích sousoší jsou postavy světců: sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha a sv. Václava. K morovému sloupu bylo po staletí každoročně 21. listopadu pořádáno procesí z mariánského kostela. V r. 2004 byla provedena oprava sloupu a sousoší Nejsvětější Trojice bylo sneseno poškozené a uloženo v lapidariu.

Oltář sv. Michaela archanděla - oltářní obraz je od neznámého malíře. Po stranách oltářního obrazu jsou sochy sv. Augustina a sv. Františka z Assisi. V nástavci oltáře je obraz sv. Václava. U vchodu je oltář Neposkvrněného početí Panny Marie. Oltářní obraz maloval českolipský malíř Eduard Steffen.

V chrámové předsíni jsou sochy: nad vchodem na kůr sv. Máří Magdalena a nad vchodem do zpovědní kaple sv. Jeroným. Tyto sochy byly dříve umístěny v kostele nad zpovědnicemi. Ve zpovědní kapli je kříž od zákupského malíře Franze Liebicha.

Na kůru jsou památné varhany z r. 1756 od pražského mistra Antonína Jakuba Spiegla a mají celkem 17 rejstříků a 820 píšťal. Pro jejich památnost nebyly ani za světových válek odstraněny.

Kostel Povýšení sv. Kříže je nejstarším českolipským kostelem. Byl postaven koncem 14. století měšťany v čele s purkmistrem Jindřichem z Weitmühle a se souhlasem tehdejšího městského faráře rovněž z rohu Weitmühlů a s povolením pána Hynka Berky II. Ze zakládací listiny vyplývá jasně patronát lipských měšťanů nad tímto kostelem. V r. 1426 kostel i město vyhořely a zdá se, že kostel sv. Kříže byl delší dobu mimo provoz. Kostel byl znovu vysvěcen litoměřickým proboštem Benešem Valdštejnem r. 1490, který byl současně biskupem v Kaminu v Pomořanech.

V r. 1893 byla vyslovena domněnka, že stavitelem nově postaveného kostela byl Beneš z Loun, známý jako Benedikt Rejt. Ten dle písemných dokladů teprve r. 1512 převzal pokračování stavby kutnohorské sv. Barbory a zemřel r. 1534 v Lounech. Kdyby stavěl křížový kostel, musel by být činný jako stavitel celého půl století, což je nepravděpodobné.

Za reformace bylo o kostelu málo slyšet. Poslední božítělový průvod z kostela na náměstí byl r. 1573. V dalších letech se již průvody ze strachu před protestanty nekonaly. Roku 1592 poprvé v kostele kázal luteránský kazatel. Koncem r. 1622 se podařilo Albrechtu Valdštejnovi vrátit katolíkům kostely v Lípě. Hrabě Vilém Kounic, majitel českolipského a zahrádeckého panství, daroval kostelu krásný hlavní oltář, který stojí v kostele dodnes.

Až do velkého požáru r. 1787 sloužil kostel jako hřbitovní a po zkáze děkanského kostela se stal kostelem farním. Byl důkladně obnoven v letech 1842, 1845 a 1847. V r. 1868 se musel znovu zpevnit dřevěný strop. Při té příležitosti byly odstraněny tehdejší stropní obrazy. S důkladnou opravou bylo započato stavitelem svatovítského dómu v Praze Mockerem v r. 1896. Nechal strhnout cihlovou zeď vstupního prostoru a tak vynikla krása středověké gotiky. Rovněž uvnitř byl stržen starý nehezký balkon a postavena nová kruchta s novými varhanami od pražské firmy Schiffner. Také v presbytáři byl prkenný strop odstraněn a byla vyzděna nová kamenná klenba. Gotická okna dostala barevná skla při zachování původních gotických kružeb. Na podzim 1897 byly všechny práce skončeny a 19. září 1897 byl kostel litoměřickým biskupem Schoblem znovu vysvěcen. V presbytáři jsou po obou stranách chórové lavice, které pocházejí z bývalého benediktinského klášterního kostela sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Jsou vyzdobeny kopiemi obrazů A. Dűrera a Jana van Eycka.

V r. 1937 byla provedena velká obnova vnitřku kostela. Tuto úpravu svěřili malíři Rudolfu Görtlerovi z Nového Boru II - Arnultovic. Ten vyzdobil 96 polí dřevěného stropu eucharistickými symboly. V tomto roce bylo rovněž do kostela zavedeno elektrické osvětlení.

Na kůru byly dva votivní obrazy, které znázorňovaly Snímání z kříže a Ukřižování s postavami donátorů a jejich rodin. Obrazy jsou nyní uloženy na biskupství v Litoměřicích. Při malování kostela byl zastřen nápis: Haec domus Dei a civibus Lipensis aedificata, 1497 consecrata, 1897 iterum consecrata et 1937 restaurata (Tento dům Boží od měšťanů lipských postaven, 1497 posvěcen, 1897 znovu posvěcen a 1937 restaurován). Zvony ulité v Praze v letech 1733 a 1750, byly za války zabaveny, a po jejím skončení opět vráceny.